Co znamená rozumět...?
Jako mluvčí určitého jazyka přirozeně rozumíme výpovědím, textům v daném jazyce proneseným či napsaným. Rozumíme slovům, rozumíme větám... Co ale doopravdy znamená jazyku "rozumět"?
Nejstarší výskyt "Země vycházejícího slunce"
O vývoji pojmenování japonského státu existuje nemálo odborných studií. Hovoříme-li však o studiích lingvistických, je přirozeně namístě poukázat na to, že tyto si nečiní nárok na absolutní pravdivost či nevyvratitelnost. Naopak, lingvistické teorie ze své podstaty teorií vědeckých jsou vždy připraveny na revize...
O svatbách a kategoriích
Letošní léto mi přijde velmi bohaté na svatby lidí z mého blízkého okolí. Taková svatba, to je nejen příležitost něco oslavit, pobavit se, pojíst, popít, ale nezřídka také příležitost k cestování. A nejen to. Svatba může mít i přímo "magický" kognitivní rozměr...
Úvod do gramatiky moderní japonštiny
Oblast japonské lingvistiky je z pohledu publikační činnosti v českém japanologickém prostředí zastoupena jen několika málo publikacemi. I proto si jistě každý nový přírůstek zaslouží pozornost.
Japonská odysea 2010
Vždycky jsem říkal, že být to, čemu Japonci říkají "tenki otoko" (nebo "hare otoko"), tedy někdo, komu při cestovaní vždy přeje počasí, je k nezaplacení. Cennější, než všechny slevy do Disneylandu, výhodné permanentky na vlaky nebo kapsy plné peněz. Svůj názor jsem nezměnil, asi proto, že jsem i nadále "tenki otoko"... Už je to skoro rok, co jsem se vrátil ze svého dalšího cestování po Japonsku...
Cogito ergo sum?
Co má společného Descartesův slavný výrok s moderní lingvistikou? Kde začínají hranice vědeckého poznání? A co mě vůbec dovádí k těmto otázkám?
Neobvyklá spojení
Člověk je obdařen jistě nemalou dávkou kreativity. Ta by asi nebyla možná bez dostatečné dávky fantazie. Spojením fantazie, kreativity a notné dávky umu pak vzniká něco, co dokáže druhé nechávat v němém úžasu... U mne to pak vyvolává především všeléčící úsměv 
.
Zátka a dividendy
Tak se nám rozjíždí předvolební období. Jednotlivé strany prezentují své programy, své kandidáty, a všemožně se snaží získat každého potenciálního voliče (ať už kampaněmi pozitivními či negativními). Právě na síle negativních kampaní lze pozorovat, že volební program jako takový hraje při rozhodování voličů spíše marginální roli. To, oč se tu jedná především, je tzv. "rámcování" (framing)...
Čínský pokoj
Lidský jazyk, řeč, ten užásný produkt evoluce, sémiotický systém, o kterém někteří vědci tvrdí, že jeho ovládání je právě tím, co člověka odlišuje od ostatních živočišných druhů na planetě... Ale co je to vlastně "jazyk"? A co znamená ovládat jej? Existuje jednoznačná odpověď? A co s tím má společného čínský pokoj?
Trocha kegare
Konečně jsem i já shlédl tolik opěvovaný film Jódžiróa Takity "Okuribito". Film, který získal v loňském roce Oscara za nejlepší cizojazyčný film, je nejen exkurzem do prostředí s tenkou hranicí mezi životem a smrtí, ale především nesmírně lidským příběhem o hledání cesty k sobě samému...
Ukigumo
Série zajímavých článečků, v nichž jsou rozebírány japonské básně žánru tanka v kontextu školy bojových umění Hasegawa Eišin rjú mě přivedly k úvahám nad jedním z reprezentativních konceptů japonské literatury a estetiky – Ukigumo, Plynoucí oblak(a)...
Politika
Taky vám "politika" připadá jako sprosté slovo? Taky si myslíte, že s ní nemáte nebo nechcete mít vůbec nic společného? Chyba lávky...
Věrmle
Zkusme to o lingvistice tentokrát spíše polovážně 
.
Toť otázka
Ne vždy si uvědomujeme, jak významnou roli v existenci člověka hrají otázky. Vědomě či podvědomě si je klademe od samotného narození, během celého svého života až do smrti. Hledání odpovědí na nejrůznější otázky lze bez nadsázky považovat za základ naší existence. Pokud bychom snad měli vyjádřit podstatu lidského bytí jediným symbolem, mohl by to nakrásně být tento: ?
Ke kořenům
Jak hluboko musí člověk jít, aby poodhalil roušku sebe sama? Jak hluboko do historie je třeba jít, abychom došli ke kořenům člověčenství?
Nejkratší věta
V předchozím článku nám Dlouhonožka nastínil větu tak, jak ji pojímá japonský filolog Seidži Koike. Ten svoji teorii s oblibou demonstruje na specifickém větném typu, který nazývá ičigo-bun 一語文 – "jednoslovná věta."
Červenec
Včera večer zase přišla bouřka. Blýskalo se a déšť bušil do okenních parapetů. Vypnul jsem počítač, sedl do křesla, a chvíli jenom tak naslouchal...
Vidět neviditelné
2. června oslavil profesor Koike své šedesáté osmé narozeniny. V ten samý den napsal dopis, který o šest dní později dorazil do mé schránky. V dopise opět zmiňuje to, co mu u Dlouhonožky nejvíce utkvělo v paměti: "Ještě i teď se mi zdává, o tom, jak jsi mne šokoval svojí poznámkou 'V Příběhu prince Gendžiho nejsou psány tečky, že?'"
Tak se společně s kolegou Dlouhonožkou podívejme na to, jestli se v 11. století psaly v Japonsku na konci věty tečky...
Láska k Japonsku
Stává se z toho docela fráze, klišé... "Miluju Japonsko!" Co to ale znamená? Jakou má láska k Japonsku podobu?
Kdo je to Ašinaga-kun?
Rozhodl jsem se založit si tady na blogu novou rubriku. Bude ji mít na starost Ašinaga-kun. Dózo jorošiku...
